Kostarika, neboli Costa Rica, čili v češtině „Bohaté pobřeží“, byla pojmenována nadšenou posádkou Krištofa Kolumba při jeho čtvrté business výpravě, když se jim v dálce na obzoru při západu slunce začalo objevovat zlatě zářící pobřeží nové pevniny.
Objevitelské mise byly vždy podnikatelským záměrem a každá posádka tak byla de facto týmem se zaměstnaneckými akciemi na podíl z výtěžku a jejich kapitán byl CEO se vším všudy. Nehledě pak na investory doma, kteří plavbu financovali.
Nová země za oceánem znamenala nový trh, kde námořníci pohádkově bohatli a vraceli se domů s kapsami plnými zlata. Není proto divu, že Kolumbus a jeho posádka uvěřili, že neznámé zářící pobřeží v dálce je z ryzího zlata!
Dokážete si představit radost těchto podnikatelů? Celé pobřeží z ryzího zlata! Na dosah ruky! Tak brzo a téměř bez práce! O takové „hokejce“ v business plánu ani nesnili! O to silnější bylo jejich zklamání, když se později ukázalo, že místo ze zlata je celé pobřeží ze slídy. Au. To jsou taky ty chvíle, kdy na lodích a ve firmách propukávají vzpoury.
Každá firma vzniká s vizí bohatého „pobřeží Kostariky“. Pokud se startup dostane tak daleko, že skutečně dopluje až k „horám ze slídy místo zlata“ a nepotopí se při první bouřce na moři, pak musí ustát jeden z prvních inflexních bodů, které rozhodují o jeho bytí a nebytí.
Inflexní bod v podnikání je reality-check, kdy původní business oportunita změnila formu a je třeba ji znovu objevit a vydobýt. Je to ta chvíle, kdy jeden výrobce hotelového rezervačního systému krachuje, zatímco druhý zjišťuje, že věznice jsou ještě lepší business než hotely. Host jako host, konkurence žádná a marže vysoké.
Včas rozpoznat a ustát inflexní bod v podnikání je těžká věc. Nejde jen o management, který většinou už tuší, že není všechno zlato, co se třpytí, ale je třeba zvládnout posádku a její „odbory“, nebo investory, kteří mohou jakoukoliv změnu v plánu vnímat jako nové riziko.
Pokud nejste zrovna startup, pak inflexní bod většinou přichází těsně před vypršením vaší expirační lhůty. V takovém případě jsou často vaši zaměstnanci vašimi největšími nepřáteli (hned po vás samotných) a firma přechází pod krizové řízení, kdy musíte ustát balanc a agilně se přizpůsobit novým podmínkám.
Co tehdy udělali Španělé? Tehdy to ještě zvládli. Klasická conquista, business s otroky a tak. Hory ze zlata sice neobjevili, ale akcionáři byli určitě velmi spokojeni.
A co vy? Už jste objevili svou „Kostariku“? Jaké to bylo?